You are hereDuha

Duha


Obrázek uživatele sestra Barbora

By sestra Barbora - Posted on 01 Říjen 2013

Vypráví se, že před mnoha lety se pustily všechny barvy do hádky. Každá prohlašovala, že je ze všech nejdůležitější, nejužitečnější a nejoblíbenější.
Zelená řekla: "Já jsem bez pochyb ta nejdůležitější. Jsem znamením života a naděje. Vybrali si mě pro trávu, stromy, listy... Beze mě by zemřela zvířata. Rozhlédněte se a uvidíte, že jsem přítomná ve většině věcí."
Skočila jí do řeči modrá: "Mluvíš pouze o zemi, ale nezapomínej na nebe a moře. Voda je základem života a z blankytného moře se odpařuje do mraků. Nebe nabízí prostor, klid a vyrovnanost. Bez mého pokoje byste byly ničím."
Slova se ujala oranžová: "Jsem barvou zdraví a síly. Neobjevuji se tak často, zato jsem nezbytná pro běh lidského života. Jsem barvou, za níž jsou skryty mnohé zdraví potřebné vitamíny. Mrkev, dýně... Nejsem stále na očích, ale když za úsvitu či za soumraku zbarvím oblohu, je moje krása tak uhrančivá, že na vás nikdo nevzpomene."
Červená se neudržela a vyskočila: "Já jsem barvou nebezpečí a odvahy. Jsem odhodlaná bojovat. Přináším oheň. Jsem barvou lásky."
Purpurová rozhorleně vzplála. Byla hodně vysoká a okázale promluvila: "Já jsem královskou barvou a znamením moci, znamenám autoritu a moudrost."
Tmavě modrá promluvila klidněji než ostatní, ale se stejnou rozhodností: "Pomyslete na mě.Jsem barvou ticha. Stěží si mě všimnete, ale beze mě byste všechny byly povrchní. Představuji úsudek a rozvahu, soumrak a hlubokou vodu. Potřebujete mě pro rovnováhu a protiklad,modlitbu a vnitřní klid."
A tak se barvy dohadovaly a každá byla přesvědčená, že je ta nejlepší.
Náhle se objevil paprsek bílého zářivého světla. Zablýskalo se a hlučně zahřmělo. Spustil se neúprosný liják. Barvy se strachem schoulily. Chtěly se skrýt, a tak se k sobě tiskly.
Vtom promluvil déšť: "Barvy, vy jste se zbláznily. Bojujete proti sobě a snažíte se nad ostatními získat převahu. Nevíte, že vás všechny stvořil Bůh? Každou se zvláštním, jedinečným a rozdílným posláním. On vás všechny miloval. Chytněte se za ruce a pojďte se mnou. Bůh vás chce rozšířit do celého světa v podobě velké duhy. Bude to pro vás vzpomínka na jeho lásku a znamení, že můžete žít spolu v pokoji. On je ve vás přítomen jako naděje pro zítřek." A tak Bůh k očištění země použil déšť a na nebe umístil duhu. Až ji uvidíte, vzpomenete si, že máte myslet jeden na druhého.

- Je možné, že to samé se stává i nám lidem: dohadujeme se, kdo je z nás nejdůležitější...
- Je možné v harmonii světa uznat hodnotu každého člověka a každé věci...
- Přijmout svou hodnotu uprostřed rozdílných "barev" by mi pomohlo...

Tagy

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.
Obrázek uživatele sestra Barbora

Zdravím a přeji požehnaný nový akademický rok.

Anketa

Jaký typ programu bys v dohledné době na Hoře po středeční mši nevíce uvítal?
Besedu či přednášku na nějaké zajímavé téma
14%
Společnou modlitbu
43%
Program, kde bude hodně prostoru na volný pokec s ostatními
29%
Puštění si dobrého filmu
14%
Celkem hlasů: 7

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 2 hosté.